Whatever doesn't kill you, simply makes you stranger!

Taková vsuvka

31. srpna 2014 v 17:53 | Jehně |  Nikdy se nepřestanu ptát...
Je ráno.
Smejvám ze sebe špínu včerejší noci.
Proplachuju plíce v umyvadle a brečim.
Nic neni jako dřív.
Čumim do zamlženýho zrcadla.
Sleduju jak mi stejká obličej.
Tvář mám zjizvenou podlejma skutkama, svejma i cizíma.
Slzy odtejkaj umyvadlem stejně jako zbytky sebeúcty, kterou jsem nikdy neměla.
"Může být i hůř", opakuju si.
"Může být i hůř."
A taky, že je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nedohry nedohry | 31. srpna 2014 v 23:29 | Reagovat

UJD - Tvář

Stéká mi tvář s obličeje
na polštář
Loužička nestálosti
Slaný lidský kalamář

Vypuštěná do dlaní
se lepí prstům na bříška
Bojí se
že na světle
zcela oprýská

Stéká mi tvář s obličeje
na polštář
Písmenka pochybností
Slabý lidský slabikář

Stéká mi tvář s obličeje
na polštář
Skrývá se jak téměř vytrhaný
lidský kalendář

Tvář mi stéká
dolů na polštář
O dlaně oddaně
se zachytá

Prosí ať se nehýbám
že nic se nikdy nevrátí
Že stéká jako modlitba
po vosku prokletí

Tvář pružinu napíná
a doufá že ji vymrští
Že steče jako bublina
po vosku neštěstí

Proteče mi prstama
a zbyde z ní jen ozvěna
Vrátí se do neznáma
kde je zrozená

Sobě tváří v tvář
sedím s tváří v dlaních
Výslech už začíná

Každý brání svá
chybná rozhodnutí
Jen tvář je proklíná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama