Whatever doesn't kill you, simply makes you stranger!

Září 2013

Fallen leaves on the ground

30. září 2013 v 22:33 | Jehně |  Nikdy se nepřestanu ptát...
Příšerný léto konečně pryč a na řadu přišel můj milovaný podzim. Ne, nevím, jestli fakt léto tak nenávidím a podzim miluju. Každýmu tvrdím, že nemám oblíbený roční období, pokaždý se těším na to další, který bude. Myslím, že je to moudrý, pak se mám pořád na co těšit.

Podzim mi ale přijde krásnej, nostalgickej a magickej. Obloha věčně zatažená, prší, brzo se stmívá, a když už náhodou svítí slunce, má takovou pěknou atmosféru. Barevný listí, chladnej vzduch, zima za rohem, deprese. Na druhou stranu začátek mýho druhýho roku na univerzitě (ne, neni to tak snadný, jak to vypadá), nošení jehněčí bundy a oblíbenýho kabátu. A hnědejch kozaček starejch už 10 let. Hnědou barvu nesnáším, ale těch kozaček bych se nevzdala. Kupování sešitů, nestíhání cvičení a přednášek, usrkávání čaje z automatu. Ano, opravdu piju čaj, je hrozně dobrej. A podzimní Starbucks. Podzimní vyjížďky na koni.

Podzimní malostranská nuda je tatam. Podzimní Kampa. Dějiny filmu v skoro nočních hodinách. Fallen Leaves on the Ground. Podzimní smutno. A přesto jsem se na něj tak těšila. Dává to smysl?