Whatever doesn't kill you, simply makes you stranger!

Březen 2013

Praho, miluji Tě!

26. března 2013 v 23:33 | Jehně |  Nikdy se nepřestanu ptát...
Takovej ten pocit, kdy cítíte, že ste svobodní. Pocit, kdy cítíte, že váš život je jen váš a je jen na vás, co budete dělat. Sami se rozhodnout, jestli budete čumět do stropu, malovat po zdech nebo se procházet městem. Kam chcete a jak dlouho chcete. V čem chcete. S kým chcete. Zajímat se o to, co chcete. Dělat, co chcete. Psát testy bez učení a pak se bavit svými výsledky. Dopsat semestrálku půlhodiny před odevzdáním a odevzdat v naprosto šílenym formátování. Pak si dát cigár kolik chcete, až se vám motá hlava a plíce nestíhaj.
Je zima a mně je to jedno. Je mi to jedno a procházim se městem. Sama. Jen tak. Přes Malostranskou k Újezdu a pak na Národku. Tam, kde jsem prožila krásný časy, který jsou pryč. Nadobro pryč a už se nikdy nevrátí. Všechno je pryč.
Jdu sama přes most Legií, ve tmě, v zimě. Vzpomínám, jak jsme tu kdysi dávno dobíhali tramvaj prostředkem kolejiště úplně opilý. A je mi krásně. Fakt krásně. Protože i když se všechno změnilo, Praha zůstala. Navždy!

Konečná v nekonečnu

2. března 2013 v 1:36 | Jehně |  Nikdy se nepřestanu ptát...
Je noc
zas stojím uprostřed Prahy
s tebou

Koukám na tebe
srdce mi tluče
nikotin mi otravuje krev
a ochromuje mysl

Ztrácíš se v barevných vírech
ruce se mi klepou

Jsme na konečné
v nekonečnu
držím tě za ruku
bez tebe