Whatever doesn't kill you, simply makes you stranger!

Přežila jsem konec světa

11. ledna 2013 v 4:00 | Jehně |  Nikdy se nepřestanu ptát...
...and welcome to psychedelia again!

Je to tu. Zlom. Naprostý převrat v mym životě.

Můj rok 2012? Evidentně naprostej vrchol šílenství. Pokusím se o stručnej report.

Leden začal poněkud chmurně, snad ještě hůř skončil. Éra mýho života pryč, kus mýho já v bolestech zmírá a rodí se nové. Ples za námi, o absurdní situace a zjištění není nouze.

Únor. Maturita se pomalu blíží, přihlášky na vysokou poslány. Se Sedlem se celkem rozjíždíme a kašlem na to. Pololetí za námi, pětky na vysvědčení rozdány, docházka do školy pokulhává, Cross čeká. Pár lidí odešlo, jeden přišel. Začala jsem nový vztah a tak nějak doufala v "obnovu" party.

Březen. Už pomalu přihořívá, docela nestíhačka ve škole. Přesto se zčista jasna zjevil další nový kamarád a pár starých odchází už asi nadobro.

Duben - hoří nám prdel, patláme se Sedlem práce na dějiny umění, zabíjíme Velikonoce. Matematický seminář naprosto legendárně zdolán. Završuje to parádní rozlučka na střeše školy. Vzpomínky a fotky na automatu zůstanou.

Květen - je to tu. Ani nevim jak - stojim u maturity a do toho skáču první parkury. Šrocení na poslední chvíli, nervy, klasická nestíhačka. Nečekaně se Sedlem bodujem. Vztah se mi rozpadl, ale jiní překvapí.

Červen ve jménu pomaturitních oslav a příjmaček, návštěva vězení po 2 hodinách spánku a zbytkem alkoholu v krvi. Takovej normální den. Příjmačky na veterinu jsem neudělala o dva body, na zemědělce jsem první, triumf přichází.

Červenec sebou přináší nejparádnější prázdniny, dvacetiny, doznění vztahu a další rande. Ne, nevyšlo to.

V srpnu pár sentimentálních slz, vztek a poslední jízda busem číslo 192. Pár flašek zelený a začínající úlet. Nebo ne?

Září - poprázdninovej dojezd se všim všudy a uklízení bordelu. Absurdita na sebe dlouho nenechala čekat. S hrůzou čekáme, co bude dál a vypadá to, že jen Billa zůstává jistotou. Jedny celkem povedený závody a Error. Zelená naposled slaví triumf.

Na říjen "něco končí, něco začíná" sedí přesně. Nastupuju na vysokou, Sedlíčko vidim málo, začínám novej vztah.

Listopad byl měsícem radosti i smutku. Cítila jsem, že brzy začnu nový život - ve všech oblastech života se mi až nevídaně dařilo. Škoda, že se to zase začlo rychle srát... Začla jsem jezdit Černou můru, tak uvidíme, jestli přežiju.

Prosinec. Dohánění zápočtů ve škole, práce, nestíhání koní. Pak ten slavnej konec světa a začátek nový éry. Přežila jsem, ale jen těsně. Opět zabitý Vánoce se Sedlem a očekávání těžkých zítřků. Nějak se všechno začlo hroutit, ale bylo to jen ticho před bouří. Svět se zas jednou tvářil, že bude krásnej a nakonec asi nic. A teď? Zbývá jen čekat. Na to, co rok 2013 přinese za překvapení. A mám tušení, že jich nebude málo.

Předsevzetí do nového roku? Nezvýšit počet sexuálních partnerů. Wish me a luck!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sedlo Sedlo | 11. ledna 2013 v 12:32 | Reagovat

Dokonalý!!! výstižný:) a vtipně napsaný taky:)

2 Jehně Jehně | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 1:07 | Reagovat

[1]: Děkuji, Sedlíčko :) Sme si ten rok užily, co? :D

3 Smutnej Bohem Smutnej Bohem | 18. ledna 2013 v 18:44 | Reagovat

chtel sem neco napsat ale.... srat na to..

4 Iron Phantom Iron Phantom | 20. ledna 2013 v 13:27 | Reagovat

Občas je důležité bilancovat...trochu ti závidím podstatně lepší paměť...na druhou stranu, některé věci je lepší zapomenout...
Na zvýšení počtu sexuálních partnerů (v určitých mezích) není nic špatného...

5 Jehně Jehně | E-mail | Web | 20. ledna 2013 v 13:44 | Reagovat

[4]: Wow, Iron Phantom is back... :) Lepší zapomenout...no, těžko říct... Protože přestože se nám to v danou chvíli zdá lepší,pro život je dobré si pamatovat co nejvíc. Protože i ty nejvšednější (a nejvíce možná právě ty temnější) kousíčky okamžiků tvoří mozaiku našeho života i osobnosti. A vždy je dobré vědět, z čeho člověk vzešel.Co se týče sexuálních partnerů, ráda bych měla zase chvilku klid :)

6 Ríba Ríba | Web | 21. ledna 2013 v 17:17 | Reagovat

Paměť je ošemetná věc. Zbraň, která se časem tupí, až jeden nakonec neví, do jakýho tvrau ji má vlastně brousit. Pak jí máchá kolem sebe a když si nedá pozor, setne s cizíma i hlavu vlastní.

7 Ríba Ríba | Web | 21. ledna 2013 v 17:17 | Reagovat

(jo, melu trochu sračky, sveďme to na....eee...přemíru kafe a zkoušek, jo! :D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama