Whatever doesn't kill you, simply makes you stranger!

Milion šancí a co z toho?

6. června 2011 v 0:21 | Jehně |  Nikdy se nepřestanu ptát...
Někdy si tak říkám, že mě někdo "tam nahoře" má asi rád. Stalo se mi to opět, taková divná, ale docela fajn věc. Mám dojem, že skoro vždy, když už nic nestíhám, tak se jakoby stane "zázrak" a něco se odloží. Zítřejší srovnávačky z tří let fyziky se jako mávnutím kouzelného proutku odložily na čtvrtek, takže jsem dostala šanci se naučit češtinu a tím pádem nedostat na vysvědčení pětku. Stejně tak mám další geniální vlastnost - vždycky, když mám pocit, že se nemusím na test učit, většinou se pak nepíše. A já si tak říkám - proč? Proč se mi tohle děje? Chápala bych třeba jednou - člověk dostane šanci napravit své chyby a poučit se, že už to nikdy dělat nemá. Ale já? Udělala jsem to snad? Zasloužím si to? Možná teď tak trochu doufám, že když to takhle zakřiknu veřejně, tato moje "podrazácká" vlastnost, toto podivné nezasloužené štěstí, zmizí. Ano, možná si to tak trochu přeju, aby to bylo vůči ostatním fér. Ale na světě se stávají i větší křivdy. Že, kamaráde?

Takže zítra (dnes) do školy, napsat test na syntax, na který jsem se skoro neučila (ale jak se to vůbec naučit, že?), pak na koně, snad si i trochu zamakat na tréninku a vše ostatní vypustit, soustředit se jen na koně a na sebe... Jo, to potřebuju... To mě baví... No, doopravdy?
Už vím, co si vezmu na sebe - po dlouhé době fialový šaty od Fejkový a Martensky. Ale jo, těšim se. Pondělí je vlastně fajn den...


Odolné vůči kyselinám:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iron Phantom Iron Phantom | 16. srpna 2011 v 16:29 | Reagovat

Tak možná jsi to přece zakřikla :) Soustředit se na sebe není nikdy chyba, protože sama se sebou budeš muset strávit zbytek života. Pokud ublížíš všem okolo sebe, ztratíš přátelé, ale pokud se vždy pro ostatní obětuješ pro ostatní, tak ti nakonec nezbude vůbec nic. Sobec je člověk, který využívá ostatní, aniž on by jim kdy pomohl, ale každý člověk občas potřebuje soustředit svůj čas a třeba i čas svých přátel na sebe, své zájmy a své problémy.

2 Jehně Jehně | 16. srpna 2011 v 16:51 | Reagovat

Nevěřím, že jsem to zakřikla. Mluvím o tom pořád a přece se to děje dál.
Představa, že se sebou trávim celý život mě děsí... A kdo nic nemá - nic neztratí.

3 Iron Phantom Iron Phantom | 16. srpna 2011 v 19:16 | Reagovat

Často vůbec netušíme, co máme, dokud o to nepřijdeme. A pokud tě děsí, že se sebou strávíš zbytek života, tak existuje jediný lék - změň se tak, aby byl život s tebou pro tebe přinejmenším snesitelný. Víc ti asi poradit nemůžu :)

4 Jehně Jehně | 22. srpna 2011 v 12:41 | Reagovat

Občas jsem se sebou spokojená. Někdy až nezdravě moc. Někdy naopak. Ne, můj život nikdy nebude nic jiného, než protiklad na protikladu.

5 Iron Phantom Iron Phantom | 22. srpna 2011 v 13:31 | Reagovat

No, užij si to :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama